Držitelé vsi

Hlušičky

• Přibík z Hlušiček 1381-1401 (AS 1385 - 1401 to je asi doba, kdy byl purkrabím) - doložen vladycký statek, pečeť - přilbice s kačerem
• Ješek Bradáč ze Sloupna - zemřel 1395 (Ot - Ježek)
  Ves Sloupno je poprvé doložena roku 1311. V letech 1359 až 1377 ji vlastnil Vochek Bydžovský ze Sloupna a po něm r. 1380 Věnek ze Sloupna. Od roku 1393 se zde uvádí Ješek Bradáč ze Sloupna. Tvrz se poprvé uvádí roku 1442 (Václav Pšenička ze Sloupna, jeho manželka Kateřina), naposled se uvádí roku 1487, pak pravděpodobně zanikla. Stávala na východní straně obce na pravém břehu Cidliny. Dnes zde stojí dům čp. 8.
• 1399-1418 Jan Puklice
• + 1417 Domorat
• 1451 Zdeněk z Vinar
• 1454 Vartemberkové

  dále pak viz. Hlušice - Vartemberkové

Hlušice

• 1322 Sulek z Hlušec (nazýván též Sulislav - AS)
• 1375 Oldřich z Hlušec
• 1382 Chotěbor z Cerhenic (jinak ze Hlušec)
• 1385 Vilém z Cerhenic - syn Chotěbora (PD) daroval platy ze svého Hlušeckého popluží kostelu ve Starém Bydžově - AS 314
• 1386 Mareš Desátek - měl v Hlušcích dědiny (?) - (AS - Sedláček 314 -uvádí rok 1386)
  Štětín u Mnětic (Pardubice) - 16. března 1386 prodali Mareš Desátek z Hlušec, Zbyněk ze Slatiňan a Bohuněk Chotělec z Vinařic tvrz, dvůr a ves Ješkovi ze Štětína (AS Chrudimsko)
• 1393 Markvart z Vartemberka a ze Žleb (podle AS - díl 2. - Hradecko) - Roku 1393 zemřel (AS - 314)
  pozn. Smidary - 90. léta 14. století - Markvart z Vartemberka a z Kosti prodal Smidary Janu Ohnišťkovi z Ohnišťan.
  pozn. Smiřice - Smiřická tvrz se připomíná poprvé jako součást odúmrti po Markvartovi ze Žlebů a z Vartemberka
  pozn. Žleby - Markvart z Vartemberka získal Žleby (v té době gotický hrad) od císaře Karla IV. (ten koupil panství od Anežky z Landštejna r. 1367, ale formálně ho získal až po Anežčině smrti v roce 1370). Poprvé se Markvart uvádí v souvislosti se Žleby roku 1377. Ponevadž Markvart z Vartemberka za vlády Václava IV. vystoupil proti králi, byly Žleby v roce 1388 obléhány královským vojskem, dobyty a staly se opět královským majetkem, který spravoval purkrabí (Žleby pak připojeny k Lichnici r. 1394).
• 1409 Jindřich Jindra z Bartoušova jinak z Labouně (Labounský) - psal se od majetku svého také ze Hlušec od r. 1395 - 1409 AS (Vinary - Kačka z Labouně - majitelka tvrze ve Vinarech - počátek 15. stol. PD s.17)
• 1395 Buzek z Hlušec a Jan Puklice - uváděni spolu s Jindrou z Bartoušova
• 1399 Jan (řečený Puklice) z Čelčic (Ot) prodal r. 1418 Štítary (AS - Jirečkův codex)

  pozn.: část Hlušic snad vlastnili do roku 1455 Žluničtí, ale nevím bezpečně od kdy (už od roku 1356?, nebo později -1412(?) Markéta ze Žlunic)
  - ves Žlunice se poprvé připomíná roku 1296 (Gothard ze Žlunic). Od poloviny 14. století byly Žlunice rozděleny na 3 díly. Majitelé jednotlivých částí:
  - roku 1355 náležel jeden díl Janu Verdekovi ze Žlunic (jeho potomci se připomínají až do roku 1386)
  - 1358 - Ota ze Žlunic (potomci ve Žlunicích doloženi do roku 1406)
  - 1356 - 1382 - Petr ze Žlunic - část obce, kde vznikla tvrz. Po Petrově smrti vlastnili tuto část jeho synové a v roce 1412 Markéta ze Žlunic (pravděpodobně dcera Petra ze Žlunic). Markéta byla provdána za Smila Dlaska z Vchynic. V roce 1415, kdy již byla vdovou, se jako její majetek uvádí i tvrz (první zpráva o žlunické tvrzi). Roku 1455 Markétiny vnučky Markéta a Zuzana prodaly tvrz, dvůr a část Žlunic s částí Hlušic Janu Dlaskovi z Vchynic. (viz. HZT Východní Čechy - str. 580)

• 1417 Mikeš Krnie (Krně) ze Slatin
• ? Oneš z Hlušec - připomíná se r. 1434 a 1436
• 1451 Petr a 1454 Jetřich (Jindřich) z Plotišť (Jetřich - syn Petra - podle PD)

• po roce 1454 připojeny k Novému Bydžovu (KU, AS)

  ---

• Konec 15. století Vartemberkové (podle AS, PD) - obě obce = nadále vrchnost společná
• Hašek Zvířetický z Vartemberka prodal Hlušce Velké i Malé r. 1516 spolu s Janovicemi a Vinary - dědictví Haška (PD str. 17)
  pozn Hašek Zvířetický z Vartemberka daroval věnem Smidary své manželce Markétě z Chlumu a z Košumberka
• 1516 Vilém z Pernštejna Vilém z Pernštejna připojil roku 1516 jednotlivé části Sloupna k chlumeckému panství
• Jan z Pernštejna - vyčlenil opět Hlušice s Hlušičkami z Nového Bydžova Jan z Pernštejna postoupil v peněžní tísni (Horyna) Hlušce Velké i Malé r. 1548 -
• 1548 Arnošt Bryknar (Bruknár, Brukner) z Brukštejna (Brukšteina), ten je prodal hned příští rok také z důvodů peněžní tísně
• 1549 Kapounové ze Svojkova - bratři Albrecht, Jindřich a Jan - Albrecht postavil novou tvrz. Ta se uvádí poprvé roku 1591 (HZT), vznikla pravděpodobně až v 2. polovině 16. století, kdy se staly Hlušice samostatným statkem

  - pozn: Albrecht Kapoun - v letech 1557-1571 (Horyna) purkrabím Pražského hradu
  - pozn: Albrecht Kapoun ze Svojkova - tvrz - odkázal 21. ledna 1591 tvrz Hlušce se dvorem poplužním a ves, vsi Malé Hlušce a Janovice se dvory kmecími ve Starém Bydžově a část vsi Olešnice (prostřední pod Hostinným?) bratřím svým Jindřichovi, Janovi Kryštofovi, Vácslavovi a Zikmundovi - zařídil to tak, aby to dostal vždy nejstarší z rodu Kapounovského, mladší aby učiti dal atd. (Sedl-315) Zemřel 3. února 1591, byl pochován ve St. Bydžově
  - 1597 úmluva mezi syny Jindřichovými Zbyňkem Šťastným, Janem, Jindřichem, Kryštofem a Karlem. Statek šel tehdy po bratřích Albrechtových.
  - v roce 1601 držel Hlušce Kryštof Václav, který toho roku koupil Lhotu Zahajskou, zemřel roku 1608, Hlušce přejali synové Jindřichovi dotčení. Poslední tohoto rodu zde vládl Kryštof nejstarší Kapoun ze Svojkova

• Kryštof Kapoun ze Svojkova - účast na stavovském povstání - konfiskace majetku (odsouzení ke ztrátě majetku) - postoupení Václavu Vchynskému z Vchynic - rok 1623 podle Horyny (1622 vzat a 1623 postoupen podle AS) - statek byl postoupen (i s jinými statky) směnou za panství Kolínské.
• 1622 Václav (Vácslav) Vchyský z Vchynic a Tetova
• 1623 tvrz se připomíná naposledy
• Jan Oktavián Vchynský (Václavův dědic) musel se pro dluhy vzdát hlušického majetku, prodal ho za 33500 fl. rh.(AS, Horyna)
• 1630 Ivo z Blanschartu (z Prodšhartu - viz AS 315) a na Michalovicích (nebo Michálkovicích - Ot)
  - císařský hejtman (Horyna)
• Tvrz shořela asi v 50. letech 17. století (Janovická purkrechtní kniha z roku 1711 - uvedeno v Pamětní knize Hlušic 1923 - ?)
• 1650 - Jan Kryštof říšský hrabě z Valdštejna na Hermansejfě a Hlušcích (HZT, AS) - zemřel roku 1655 (AS - 2. díl)
• podle HZT po něm Martinicové (?) - za nich byla tvrz přestavěna na zámek, bližší údaje nejsou známy
• asi 1650? Ludmila (Lidmila) Markéta hraběnka z Valdštejna rozená Kunšovna z Lukovec, vdova po Janu Kryštofovi (AS)(uváděna někdy 1622 v AF)
• Kryštof hrabě z Valdštejna (podle Berní ruly) = Jan Kryštof???
• 1652 = těsně po skončení 30-tileté války byl hlušický statek přifařen ke Starému Bydžovu
• 1670 Oktavian Ladislav - poručenství nad bratrem Leopoldem Vilémem, 2 roky spravoval jmění - 1672 - dělení - starší Oktavián Ladislav - Dětenice, Hlušce a Javorník; mladší Leopold Vilém - Rožďalovice, Hermansejf, Janovičky a Malé Hlušce - Leopold Vilém zemřel 5. února 1691, jeho manželkou byla Eliška hraběnka Khunová z Lichtemburka (AS)
• 1701 Marie Antonie Josefa z Montecuccoli rozená hraběnka Colloredová (AF Hlušice, SOkA)
• 1730 Martinicové (podle Prokopa - Přehled dějin 1984)
• 1743 Kamil Colloredo - zámecká kaple sv. Barbory 1749
• Colloredové z Waldsee (připojení statku ke Smidarům - kdy?)
• 1778 - od 19. května (Pam. kniha) bydlil na zámku asi 6. týdnů císař Josef II.
• 1782 - zámek zbořen (podle AS 1789)
• 1810 Jan Nepomuk Colloredo z Waldsee prodal statek Karlu hraběti z Rey (v HZT uvedeno jméno Karel Rey)

  souvislost se Smidary - Jan Zilvár z Pilníkova (do 1622), Marie Magdalena Trčková z Lípy, od ní koupil panství roku 1629 Albrecht z Valdštejna, který připojil ke Smidarům Sloupno, Skřivany a Starý Bydžov. Po smrti Albrechta z Valdštejna přešel celý statek do rukou jednoho z jeho vrahů, Johna Gordona. V letech 1651-1810 vlastnili Smidary Colloredové, od nichž je na tři roky získal Karel Rey. Colloredové o tvrz ve Smidarech nepečovali, neboť měli sídlo jinde, Karel Rey ji však přestavěl ve zděný zámek. Colloredové se roku 1813 do Smidar vrátili a zůstali jejich vlastníky až do roku 1834. Zámek ve Smidarech v roce 1825 vyhořel, ale hraběnka Rozina Colloredová, rozená Hartmanová z Klarsteina a její bratr Prokop Jan Hartman z Klarsteina (plnomocník správy smidarského panství) dali hned po požáru vystavět zámek znovu (HZT).

• 1834 Martin Wagner (Waagner) pán na Žirči a Jirné
• 1852 Jakub Wagner - zámek 1852
• Arthur Wagner šlechtic z Wallernstädtu
• 1899 Děpold Černín - sídlo v Dymokurech - spřízněni v ženské linii s Colloredy
• Humprecht Černín
• 1940 sňatek Humpechta Černína s Idou Lobkowitzovou